2013

Noci s Andersenem zúčastnilo 12 dětí. Kluci byli tentokrát v naprosté převaze (10:2). Letos jsme v knihovně nocovali jiz po šesté. Napřed děti vyrobily pohádkové figurky, které pak zavěsily na náš pohádkovník. Pak jsme dostali zprávu, že nedaleko Vědomic přistál UFO. A jelikož jsme znali přsné zeměposné souřadnice, tak pro naši navigaci v mobilu nebyl problém to místo najít. Cestou jsme pro jistotu dělali velký hluk ( k tomu měl každý řehtačku), aby jsme vyplašili případné nepřátele.

Došli jsme až k Hubertovi, kde děti našly krabici s několika zajímavými předměty. Z těch jsme usoudili, že tu byli HOMO Helenus Zmatlikus. Neboli bytosti Heleny Zmatlíkové, známe to ilustrátorky. Právě její postavy se vyznačuví svýma velkýma očima. OKO byl také symbol, který jsme nalezli na všech předmětech v krabici.

Po návratu na základnu (do knihovny) jsme si takový symbol vyrobili. Povečeřeli jsme, zahráli si nějaké hry a také jsme si vyrobili KRASOHLED. Opravdu krása. Pak přišla na řadu výuka animování. Podařilo se nám rozpohybovat kočku i oko. Také jsme si s chutí zazpívali písničku oči a oka.

A hurá do tělocvičky, kde jsme si rozložili spacáky. Před spaním ještě pohádka o Modroočkovi a Dobrou noc. Ono to tedy ještě nějakou tu hodinku trvalo, než všechny děti usnuly, ale nakonec knihovna utichla.

Vstávalo se kolen sedmé. Rychle sbalit spacáky a nasnídat. (Děkuji všem maminkám za buchty.) Následovalo společné focení u stromu Pohádkovníku, předání pamětních listů, zpívání hymny… A pak už začaly  chodit maminky.

(Při balení věcí jsme zapomněli na řehtačky, tak si pro ni přijďte do knihovny!)

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich